Město Milwaukee
MĚSTA
NAJÍT
Milovice
Přehled zpráv z lokality "Milovice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Nové muzeum v Milovicích mapuje téměř 90 let historie vojenského újezdu
Milovice (Nymbursko) 23. června (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku dnes ve zrekonstruovaném kulturním domě otevřeli Muzeum vojenského prostoru. Expozice se třemi stovkami sbírkových předmětů mapuje období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Kocáb: Den odchodu sovětských vojsk měl být dávno státním svátkem
Milovice (Nymbursko) 26. června (ČTK) - Den odchodu sovětských vojsk z Československa měl být dávno státním svátkem, řekl ČTK při dnešních oslavách 30. výročí odchodu sovětské armády v Milovicích Michael Kocáb.
Milovice (Nymbursko) 23. června (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku dnes ve zrekonstruovaném kulturním domě otevřeli Muzeum vojenského prostoru. Expozice se třemi stovkami sbírkových předmětů mapuje období od roku 1904 až do odchodu sovětské armády v roce 1991. Kocáb: Den odchodu sovětských vojsk měl být dávno státním svátkem
Milovice (Nymbursko) 26. června (ČTK) - Den odchodu sovětských vojsk z Československa měl být dávno státním svátkem, řekl ČTK při dnešních oslavách 30. výročí odchodu sovětské armády v Milovicích Michael Kocáb.
Milovice
Milovice (německy Milowitz, rusky Миловице) jsou město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.
Žije zde 12 tisíc obyvatel.
Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně.
Milovice jsou známé především svým bývalým vojenským prostorem v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, žilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa po roce 1968 více než 100 000 sovětských vojáků s rodinnými příslušníky, kteří zde měli velké zázemí. Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991, přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a za posledních několik let se do nových bytů ve městě nastěhovalo mnoho nových lidí ze všech koutů země, ale i ze zahraničí. V roce 1991 byl obci udělen status města.
Dominantu města tvoří kostel sv. Kateřiny postavený v roce 1907. Na konci dnešní ulice 5. května stojí socha sv. Antonína Paduánského. Jedná se o kvalitní barokní památku z roku 1738 chráněnou památkovým úřadem. Další památky: mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích, kaplička sv. Jana Nepomuckého v Benátecké Vrutici, pomník obětem I. a II. světové války, pomník obětem I. světové války v Benátecké Vrutici, kamenný mostek v Benátecké Vrutici, Kovový kříž, pomník "BEZ DOMOVA" v Benátecké Vrutici, pomník osvobození.
Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva symbolizuje bohatství lesů v regionu.
Žije zde 12 tisíc obyvatel.
Na území dnešního města stávalo ve 14. století zemanské sídlo vladyky Holomka, které se v archivních listinách nachází pod názvem „Villa Milewicz“ (tvrz Milevice). První písemná zmínka je z roku 1396 v souvislosti s pozůstalostí po manželce Sperkově-Pavlíně.
Milovice jsou známé především svým bývalým vojenským prostorem v městské části Mladá. V tomto prostoru, zřízeném již za Rakousko-Uherska roku 1904, žilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa po roce 1968 více než 100 000 sovětských vojáků s rodinnými příslušníky, kteří zde měli velké zázemí. Po roce 1989 proběhla jednání, která umožnila odchod sovětských vojsk. Poslední vojáci SSSR opustili zemi v červnu 1991, přesto je dodnes ve městě patrná početná ruská i ukrajinská menšina. Po odchodu vojsk začal být vojenský prostor přestavován pro potřeby civilního obyvatelstva a za posledních několik let se do nových bytů ve městě nastěhovalo mnoho nových lidí ze všech koutů země, ale i ze zahraničí. V roce 1991 byl obci udělen status města.
Dominantu města tvoří kostel sv. Kateřiny postavený v roce 1907. Na konci dnešní ulice 5. května stojí socha sv. Antonína Paduánského. Jedná se o kvalitní barokní památku z roku 1738 chráněnou památkovým úřadem. Další památky: mezinárodní vojenský hřbitov v Milovicích, kaplička sv. Jana Nepomuckého v Benátecké Vrutici, pomník obětem I. a II. světové války, pomník obětem I. světové války v Benátecké Vrutici, kamenný mostek v Benátecké Vrutici, Kovový kříž, pomník "BEZ DOMOVA" v Benátecké Vrutici, pomník osvobození.
Ve znaku města je stříbrná hlava srny s krkem a zlatým jazykem. Tento heraldický motiv se objevoval na středověkých pečetích rytířů z Milovic. Srna je umístěna v zeleném štítě s vybíhajícími třemi hroty k hornímu okraji stříbrné hlavy štítu. Zelená barva symbolizuje bohatství lesů v regionu.